Administrativní dělení Švédska
From Wikipedia, the free encyclopedia
Švédsko má dva stupně místních úřadů (vlád): lokální/municipální a regionální/krajské. Území Švédska je rozděleno na 290 samosprávných obcí (kommun) a 21 regionů (län).
V každém kraji působí krajské představenstvo (länsstyrelse) v čele s guvernérem (landshövding), jmenované vládou na 6 let, a krajská rada (landsting), volená na 4 roky.
Nejvíce obyvatel žije ve Stockholmském kraji (Stockholms län). Největší rozlohu má nejsevernější kraj Norrbotten, který má zároveň nejnižší hustotu zalidnění.
Někdy jsou kraje zaměňovány za provincie (landskap), což jsou historické, geografické a kulturní regiony. Švédsko má 25 provincií. Provincie nemají žádnou administrativní funkci, ale jsou historickým dědictvím a kulturní identifikací. Některé z nich byly součástí Švédska do roku 1634, kdy byly nahrazeny kraji (län). Některé jiné byly původně dánské či norské, další pak byly ztraceny (na dnešním území Finska). Laponsko je jedinou provincií, která byla získána kolonizací.
Kraje se dále dělí na samosprávné obce (švédsky kommun), které zajišťují státní správu na místní úrovni (např. školství, sociální služby, zásobování vodou, odvoz komunálního odpadu). V čele obce stojí zastupitelstvo (kommunfullmäktige), volené na 4 roky, které jmenuje obecní radu (kommunstyrelse) a jejího předsedu (kommunstyrelsens ordförande). Samosprávná obec zahrnuje obvykle město či větší sídlo a jeho okolí, včetně dalších obcí bez vlastní samosprávy. V málo osídlených oblastech na severu země mají samosprávné obce značnou rozlohu. Největší rozlohu má území města Kiruna (19 446 km²).
Kraj Gotland je zároveň tvořený jedinou samosprávnou obcí.