İhtiyarşahap Dağları
pohoří v Turecku / From Wikipedia, the free encyclopedia
İhtiyarşahap Dağları, též Kavuşşahap Dağları je pohoří v Turecku táhnoucí se podél jižních břehů jezera Van, součást pohoří Taurus. Nachází se na území provincií Bitlis a Van. Nejvyšším vrcholem je 3 634 metrů vysoký Kepçe Dağı, mezi další významné vrcholy patří Arnos Dağı (3 547 m) nebo Artos Dağı (3 525 m). Relativní výška pohoří nad okolním terénem je až 2 000 metrů.
İhtiyarşahap Dağları Kavuşşahap Dağları | |
---|---|
Zimní pohled na vrcholy pohoří | |
Nejvyšší bod | 3 634 m n. m. (Kepçe Dağı) |
Délka | 110 km |
Nadřazená jednotka | Taurus |
Sousední jednotky | Hakkari Dağları, Vandoğusu Dağları, Muşgüneyi Dağları |
Světadíl | Asie |
Stát | Turecko Turecko |
Povodí | Tigris, Vanské jezero |
Souřadnice | 38°14′22″ s. š., 42°15′57″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geologicky patří pohoří do Bitliského masivu. Pohoří je tvořeno paleozoickými až mezozoickými metamorfovanými horninami především v karbonátovém vývoji (mramory, rekrystalizované vápence a dolomity, v některých místech svory a fylity), v jeho západní polovině jsou v centrální části zastoupeny také prekambrické granity, ruly a svory, na severních úpatích hory Artos Dağı pak také svrchněkřídové serpentinity a bazalty.[1][2] Pohoří je součástí východoanatolského krasového regionu.[3]
V pleistocénu byla centrální část pohoří zaledněna, výška sněžné čáry se pohybovala kolem 3000 m, čela ledovců sahala až do 2000 m na severních úbočích a 2300 m jinde, nejdelší ledovec byl 17 km dlouhý a plocha ledovců dosahovala přes 200 km2. Sněžná čára byla o 900 až 1250 metrů níže než v současnosti a průměrná roční teplota byla o 8 – 11 °C níže. V současnosti už se v pohoří nacházejí pouze miniaturní kamenné ledovce.[1]
- Artos Dağı z ostrova Akdamar
- Artos Dağı z ostrova Akdamar
- Kepçe Dağı, nejvyšší vrchol pohoří
- Arnos Dağı, druhý nejvyšší vrchol pohoří
- Satelitní pohled na jezero Van. Pohoří je vidět v horní části snímku